Naše země byla za socialismu potravinově soběstačná. Ne, opravdu to není výmysl, jednak tu dobu pamatuji, a pak se o tom můžete dočíst i v oficiálním mediálním zdroji „idnes“. Jsou zde uváděna přesná statistická čísla takzvané „hrubé zemědělské produkce HZP“ a můžete si to snadno ověřit. Nejen, že jsme byli potravinově zcela soběstační, mohli jsme potraviny dokonce vyvážet za hranice republiky, kupříkladu chmel, ječný slad, zemědělská osiva, mléčné výrobky, masné výrobky, cukrovinky, čokolády, cukr a samozřejmě také pivo a dokonce vyhlášenou slivovici ze Slovácka.
Když to šlo tehdy, proč by to nešlo dnes? Hranice naší země leží na stále stejném místě, i když samozřejmě musíme odečíst Slovensko, které bylo až do roku 1992 součástí Československa. Kupříkladu v Maďarsku prosperuje přibližně půl milionu soukromých rodinných farem a i když mají Maďaři k dispozici úrodnou nížinu Alföld a my jim v rozloze zemědělské půdy nemůžeme konkurovat, stále tu máme úrodné oblasti, jako je kupříkladu Haná nebo Polabí. Naše farmářské produkty mohou nejen zásobovat náš trh, což také to dělají, mohou vyvážet i do zahraničí. Nejsem sice odborník, zemědělský inženýr, ale domnívám se, že o naše zemědělské komodity je v zahraničí zájem.
Jestliže se někdo rozhodne vyvážet své produkty mimo Českou republiku, případně někdo ze zahraničí bude chtít dovážet své produkty k nám, může se těmto subjektům hodit mezinárodní marketing pro webové portály, který může být nápomocný i v několika světových jazycích. Odborníci na mezinárodní marketing také mohou být užiteční v CRO službách, což je „Optimalizace konverzního poměru“, která se zabývá analýzou, identifikací a řešením problémů při komunikaci se zákazníky, kteří opouští webové stránky pro řadu různých chyb, jako je pomalé načítání webu, složité vyplňování formulářů, špatná kvalita produktových fotografií, chaos ve vyhledávání na webu, nevhodně řešená uživatelská menu, tlačítka, popisy zboží či nabídky služeb atd.
